O mně
Kdo jsem?
Jsem Míša LaLoba Burdová, koučka, konstelátorka, masérka, hudebnice, praktikantka andské šamanské cesty a maminka. Doprovázím lidi na jejich cestě ke svobodě, autenticitě a kreativitě, k naplnění jejich snů
a jedinečného potenciálu.
Nastavím Vám laskavé a nesoudící zrcadlo. Pomohu Vám tak získat nový náhled na překážky oddělující Vás od života, jaký chcete žít.
Co dělám?
Práce s lidmi prostřednictvím transformačního koučinku je pro mne službou, ale i darem. Vnímám jako velké privilegium, když mi lidé, kteří za mnou přicházejí se svými trápeními, starostmi, ale také projekty a touhami (mnohdy ještě ve stádiu nesmělého zárodku), dovolí nahlédnout do svého světa, svého prožívání. Když se společně ponoříme pod povrch a začneme rozplétat šmodrchance.
Je v tom radost a pocit hlubokého smyslu, být Vám na Vaší cestě oporou, pomoci Vám nahlédnout věci v nové perspektivě, posvítit na Vaše vnitřní sabotéry i rádce a provést Vás hlubokými vnitřními procesy změny.
Při takové práci často narazíme na hluboká zranění z minulosti. Naučili jsme se s nimi žít, některá jsme přijali za svoji součást, od jiných se odpojili, aby tolik nebolela. Mnohdy si je ani plně neuvědomujeme, přesto stále hluboce ovlivňují náš život, protože v nás přetrvávají ve formě emočního náboje, který se v určitých situacích znovu vrací do našeho vědomého prožívání.
V terapeutickém koučinku ošetřujeme právě tyto emoce, které vznikly v minulosti. Dostáváme se k nim většinou skrze naše tělo, zvědomujeme je a uvolňujeme, přepisujeme je prožitkem něčeho nového. Výsledkem je často nejen obrovská úleva psychická, ale mnohdy
i fyzická, neboť naše psyché a naše tělo tvoří jeden celek.
Moc ráda pracuji také skrze vědomý dotek formou masáží, kdy si společně s přijímající/m stanovujeme záměr společné práce. Každá masáž je tak unikátní a cílená Vám a Vašim potřebám na míru.
Kromě toho se věnuji také andským technikám práce s energií. Tyto prastaré techniky pocházející z Peru (případně dalších zemí Latinské Ameriky) se v mnoha aspektech s koučinkem a terapií až překvapivě potkávají a doplňují. Lze je použít samostatně, nebo jako součást komplexního ošetření.
Vzdělání a Odborné předpoklady
- Vystudovala jsem Husitskou teologickou fakultu, obor sociální pedagogika.
- Působila jsem několik let v nízkoprahových sociálních službách na pozici sociální pracovnice a vedoucí služby.
- Absolvovala jsem akreditovaný výcvik Transformačního koučinku a výcvik Terapeutického koučinku.
- Jsem akreditovanou masérkou pro sportovní a rekondiční masáže.
- Prošla jsem řadou dalšího akreditovaného vzdělávání (např. Sebezkušenostní výcvik kontaktní práce, Základní krizová intervence, Výcvik v motivačních rozhovorech).
- V kurzu Pozitivní inteligence Shirzada Chamina, amerického kouče, psychologa a neurologa, jsem se naučila pracovat se systémem „vnitřních sabotérů“.
- V seminářích s Robertem Sartim a Lucií Chayou jsem poznala andské techniky práce s energií a tvorbu despacha (andské mandaly) v evropském kontextu.
- Absolvovala jsem výcvik Rodinné konstelace a pohyby duše pod vedením Bhagata J. Zeilhofera.
Stopou La Loby
Věřím, že my lidé máme obrovský dar – dar svobody a kreativity. Narodíme se napojení na sebe, na prostředí, na druhé. Jako děti víme, co chceme, co nechceme, tvoříme bez ostychu, hrajeme si, bydlíme ve svém těle se samozřejmostí, projevujeme se ve své jedinečnosti
a poznáváme svět s radostí a důvěrou.
Někdy se ale stane, že na to čisté dítě v nás zapomeneme. Už ani nevíme, kdy se to vlastně změnilo, kdy jsme přestali cítit radost, přestali si věřit. Kdy jsme se sami sobě ztratili.
La Loba (Vlčice) je ta, která nás volá zpátky k sobě. Zpátky do tepajícího života, v opravdovosti, síle a svobodě.
Byly doby, kdy mi připadalo, že mě život úplně semílá. Několikrát ze mě vymáčkl poslední zbytky šťávy a rozdrtil mě na prach. Těžké dětství a dospívání, traumata, pocity osamělosti, odmítnutí a nepochopení. Toxické vztahy, nenávist k sobě sama, ke svému tělu, nadvláda emocí a citová závislost. Později se přidaly i zdravotní problémy a další traumatické zkušenosti.
Žila jsem v neustálém utrpení a paralýze, podceňovala jsem se, neschopnost a nedostatečnost se staly mým životním programem. Moje hranice byly zcela narušené a oscilovala jsem mezi zachraňováním druhých a pocitem oběti. (Ani jedno kupodivu nefungovalo).
Když jsem se stala maminkou-samoživitelkou, byla to taková třešnička na dortu. Moje představy a sny o štěstí se definitivně rozpadly. Přišlo mi, že není úniku.
Samozřejmě jsem se snažila být tou nejlepší mámou. Ale bylo to náročné a byla jsem naprosto izolovaná v pronajatém bytě, kde jsem nechtěla žít. Láska k synovi do mě ale vlila novou sílu a odvahu. A když jsem poodstoupila, pochopila jsem svoji roli v příběhu. Zahlédla jsem, jak usilovně se vlastně životu bráním, viděla jsem, co se mi všechny ty těžké okolnosti snaží ukázat.
Stála jsem před volbou – buď půjdu stopou La Loby (odvahy, autenticity, svobody a lásky) – přestože jsem v tu chvíli nevěděla, jak to mám udělat, ani kam vlastně jít – nebo odumřu. Měla jsem strach. Ale jakmile jsem vykročila na cestu, vynořil se ze tmy do té doby neviditelný další úsek. I cíl dostal jasné kontury. Je to jako když jdete potmě s lucernou a vidíte jen kousek před sebe. Pokud ale víte, kam jdete, nakonec se do cíle dostanete.
Dnes jsem svým pádům vděčná – náročné životní situace mi přinesly dar citlivosti, soucitu a empatie – s druhými i se sebou. Díky nim jsem také pochopila, že jediný člověk, který mě může zachránit, jsem já sama. Odměnou mi je láska a svoboda. Nikoliv jako abstraktní ideje, ale jako prožitky spojené s aktivní volbou.
Život stále přináší nečekané obraty a kotrmelce, důležité ale je, jak je my sami vnímáme. Přestože doba je turbulentní a ani u mě nezůstává kámen na kameni, cítím vděčnost a štěstí. Cítím, že můj život odpovídá tomu, kdo jsem, že mi dává smysl.
Dělám to, s čím jsem vnitřně v souladu a nejsem už uvězněná ve svých emocích, cizím bytě ani životě. Mám kolem sebe blízké přátele a žiji v kontaktu s přírodou a jejími cykly. Přijímám věci, které nemohu změnit a věřím v nás – v sebe, ve svého syna a také ve Vás! Tvořím. Místo, kde býval smutek a bezmoc, zaujala kreativita, láska, vášeň, odvaha, pocit smyslu a sounáležitosti.
Moje filosofie
Vycházím z přesvědčení, že všichni jsme ze své podstaty v pořádku, že uvnitř dobře víme, jak žít svůj život. Proto nikomu neradím, co je pro něj dobré ani jak se má rozhodovat. Dbám na to, aby veškeré kroky, které si stanovíte, byly skutečně Vaše, v souladu s Vašimi cíli, funkční a realizovatelné. Pokud Vaše situace vyžaduje návštěvu dalších odborníků, upozorním Vás na to a předám Vám kontakty na návazné instituce.
Při práci se řídím Etickým kodexem ICF (Mezinárodní federace koučů). Samozřejmostí je mlčenlivost a důvěrnost.
Nenajdete ve mně trenéra, mentora, gurua ani poradce, který Vám předá instantní návod na dokonalý život. Změna vyžaduje práci
a odhodlání. Vyžaduje Vás.
Nemusíte v tom ale být sami. Každý někdy potřebuje podporu, přijetí, pomoc zorientovat se a utřídit si myšlenky, hodnoty, kroky. Načerpat sílu, v bezpečném prostoru rozpoznat to, co mu už neslouží a odložit to.
Co když krom té skály na mělčině, kde může uvíznout každý, existuje i širé moře plné možností? Odpoutejte se, prosím – zvu Vás na dobrodružnou plavbu za svou vizí!
Míša LaLoba